Diplomka, byt, státnice...

Je zvláštní, jak jsem dokázala zapomenout na činnost, která mě dříve tak hrozně bavila a naplňovala. Zhrozila jsem se, když jsem si všimla, že poslední článek je z března minulého roku. Rok a půl jsem si nenašla čas sem napsat, a to paradoxně v době nepřející cestování, chození za zábavou...

No a teď (zase před zkouškovým obdobím) jsem si uvědomila, že mi to psaní si blogu chybí. Jo, mám sice svůj deník, taky pořád píšu dopisy. Jenže tohle pro mě má ještě takový jiný "feeling".  A možná bych ještě pár měsíců měla nechat blog ležet ladem. Přece jen je přede mnou předposlední zkouškové období, dva předtermíny státnic v lednu, měla bych psát diplomku. Taky mě čeká stěhování do vlastního (pronajatého). Ale je to pro mě taková menší terapie (a navíc zdarma).

Naučila jsem si velmi dobře organizovat čas, proto mi ho dnes trocha zbyla (nebo možná taky proto, že jsem se ještě dnes nezačala pořádně učit a na mém To do listu zuřivě blikají téměř všechna políčka, že by už chtěla být odškrtnuta). Tak jako tak, pořád se ve svých dnech snažím najít alespoň hodinku na čtení, takže i když sem články o knihách nepřibývaly, můj seznam přečtených knih (zároveň s ním bohužel i seznam k přečtení) rostl. A moc ráda bych zase začala pravidelněji postovat o zajímavých knihách (a zároveň vlastně i trochu víc o mě, mých pocitech, radostech, ale i trablích).

  

Na procházky byl stále čas...

                                                                                     

P.S. Proč se mi nedaří takhle rychle psát i diplomku?