O životě knihomolky

 Islandská setkání je první cestopis, co jsem kdy přečetla. Napsal ji Jiří Havel. Protože se chci s přítelem příští rok na Island podívat a tak jsem si chtěla přečíst něco o té zemi. Navíc se taky hodí do Čtenářské výzvy, téma číslo 4 - Cestopis.  Kniha vyšla v roce 1989, takže se určitě spousta věcí na Islandu změnila, ale to mi u čtení vůbec nevadilo. Moc se mi líbilo, že kniha popisovala jak příhody autora (kolikrát se mi ani nechtělo věřit, co všechno se může turistovi na Islandu stát), tak informace například o historii nebo o průmyslu (pro mě byla hrozně zajímavá informace například to, že na Islandu mají skleníky vytápěné přírodně horkou vodou). Další věcí, která se mi v knize moc líbila, byly fotky. Samozřejmě, v dnešních měřítkách jsou málo kvalitní, ale mně přišly moc fajn.  Bohužel byla jedna věc, která mě na knize trošku otravovala, a to byly překlepy. Nechci říct, že bylo na každé straně překlep, ale podle mého názoru jich tam bylo dost. Opět chápu, že tehdy nebyly

 Tuhle knížku od Abbie Rushton jsem četla vlastně náhodou. Na Booktooku zrovna měli akci 1+1 zdarma a tak jsem si řekla, že si prostě nějaké dvě knížky, co mě zaujmou, objednám. No a právě jedna z nich je Odpusť mi. Megan, která mě zaujala krásnou obálkou. Taky jsem si ji zařadila do Čtenářské výzvy pod první téma - Kniha s názvem v rozkazovacím způsobu.  Musím říct, že jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Měla jsem ji přečtenou za tři dny (kdybych nebývala večer tak unavená, mám ji přečtenou i rychleji), četla se mi skvěle a vtáhla mě do děje, který mi neskutečně rychle ubíhal. Dalším důvodem, proč jsem ji četla tak rychle byla moje zvědavost, protože v anotaci se píše o tajemství, které dokonce připravilo Megan, hlavní hrdinku, o hlas a já chtěla co nejdříve zjistit, co se stalo.  Moc se mi líbil popis vztahů mezi postavami a postupná proměna vztahů mezi Megan a Jasmine (nová dívka ve škole, která se chce stát s Megan kamarádkou).  Co mě naopak trochu zklamalo, byl kon

 Na tuhle knihu od Ransoma Riggse jsem se nesmírně těšila, bohužel jsem se k ní dostala ale až teď. U nás v knihovně je věčně vypůjčená a tak Ježíšek vyslyšel má přání a nadělil mi ji pod stromeček, za což jsem strašně vděčná. Taky jsem si ji zařadila do Čtenářské výzvy, položka číslo třináct - Kniha autora, jehož jméno i příjmení začíná na stejné písmeno.  Protože jsem neviděla film, tak jsem vlastně jen tušila, o co se jedná - o sirotčinec, ve kterém bydlí podivné děti. Proto když příběh začal úplně jinak, než jsem si myslela, zmátlo mě to a nevěděla jsem, co od knihy čekat. Taky mě překvapily fotografie, které provázely příběh a hezky ho podle mě dokreslovaly (a některé mě dost děsily).  Knížka se mi skvěle četla, neměla jsem problém přečíst 150 stran najednou (potom už jsem knihu odkládala, protože jsem ji nechtěla přečíst během dvou dní) a pojmy, které jsou v příběhu cizí, jdou krásně pochopit i z kontextu - ani jednou jsem nemusela listovat na konec, kde je slovníček těc

 Na tohle dílo od Josefa Čapka jsem byla zvědavá, protože jsem od něj doposud nic nečetla. Podle anotace jde o sugestivní příběh s kriminalistickou zápletkou, což mě hodně zaujalo. Další plus pro mě bylo, že jsem si ji mohla začadit do Čtenářské výzvy jako knihu od autora, který napsal více než dvacet knih. Četla jsem vydání z roku 2018 od nakladatelství Fortuna Libri, dá se koupit v Levných knihách, kniha má 159 stran.  Když jsem knihu začala číst, byla jsem trochu překvapena jazykem, který byl starší. Kvůli tomu mi trvalo déle, než jsem se do knihy pořádně začetla. Na začátku mi přesto příběh ubíhal svižně, bohužel ale po prvních čtyřiceti stranách mi začal připadat rozvleklý, pomalý a do čtení jsem se musela nutit. Sice bylo zajímavé, sledovat putování zločinců a proměny nálad, ale mně zkrátka jeho délka nesedla. Konec byl opět velmi zajímavý, ubíhal mi a posledních třicet stran jsem přečetla během chvilky. SPOILER  Jednání postav jsem moc nechápala a nesouhlasila jsem