Dopisování a dárky

   Kromě knih mám ještě jeden lehce introvertní koníček, a to je dopisování. Momentálně mám šest dopisních kamarádů, se kterými si více či méně pravidelně píšeme ručně psané dopisy. No a se dvěma z nich si posíláme i drobné dárečky. Třeba je někdo z mých čtenářů taky milovníkem ručně psaných dopisů a občas neví, co k dopisu přiložit. 
   Já osobně do dopisů dávám:
    Lined stationery and wedding envelopes | A Fabulous Fete ***How to properly line envelopes #envelopes #diy #cards #handmade #happymail #snailmail #snailmailrevolution #snailmailsupplies
  • Samolepky - ať už celá platíčka, nebo jednotlivé samolepky (mám ráda krabičky samolepek z Aliexpressu, jsou pěkné a cenově opravdu dostupné)
  • Čaj - čaje posílám hlavně na podzim a v zimě
  • Pleťové masky - pět z mých šesti dopisních kamarádů jsou ženy, takže maskou opravdu nešlápnu vedle u skoro nikoho
  • Pohlednice
  • Vylisované květiny
  • Prospekty míst, kde jsem byla
  • Záložky do knih
  • Malé kalendáře
  • Tužky/ propisky - pro lidi, kteří píšou často, je to opravdu užitečná věc
  • Dopisní papíry
  • Obálky
  • Kresby/ malby
  • Washi pásky - jejich výhodou je, že se dají po nalepení znovu odlepit, takže můžete namotat pár druhů a poslat
  • Jmenovky na dárky
  • Malé sešity
  • Lepíky
  • Básně
  • Seznamy věcí - oblíbené filmy, písničky, seriály,...
  • Kartičky s recepty
  • Trvanlivé sladkosti
   Toto jsou nejčastější dárky, které posílám v dopisech. Pokud byste náhodou po přečtení tohoto článku dostali chuť napsat pár dopisů, ale nemáte komu, mohu doporučit skupinu na Facebooku Dopisování - našla jsem tam právě svých šest dopisních kamarádů. Jaký mátě vztah ke klasickým dopisům? Psávali jste je, nebo ještě píšete? 


Komentáře

  1. Chudobka197025. února 2020 v 11:06

    Kdysi jsem psala dopisy docela často, teď už ne....

    OdpovědětVymazat
  2. Darkness ღ1. března 2020 v 7:17

    Někdy mě zamrzí, že dopisování v téhle době hodně upadlo. Ale nejsem si úplně jistá, zda je to něco, čemu bych se dokázala věnovat. Přeci jen nejsem dobrá v konverzaci. Nebo spíš nevím, co bych do takového dopisu měla napsat. Navíc, když jsem bydlela s rodiči, tak můj otec nerespektoval soukromí a mou poštu skoro pokaždé četl, a pak mi ji teprve dal. Strašně mě to štvalo a věřím, že by toho byl schopen i dnes. Mohla bych si dopisy nechat posílat na adresu svého současného bydliště, ale to by se mě zase všichni vyptávali kdo a co mi píše. Což by mě taky nebavilo. :D
    Ale jinak tohle všechno zní moc hezky. Akorát já sama se k tomu asi nikdy nedokopu..

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co mě láká - Jaro 2019

Obrázek
 Asi každý čtenář má doma seznam knížek, které by si chtěl někdy přečíst. Já osobně ho mám taky (a vůbec ne krátký) a proto jsem se rozhodla, že zde zveřejním v každém ročním období 5 knih, které ve svém seznamu mám. Třeba si je díky tomu konečně přečtu a možná na ně naladím i někoho z vás.   První knihou, kterou bych si moc ráda přečetla je Špulka modré nitě od Anny Tylerové. Jedná se o rodinnou ságu, jejíž děj začíná na počátku dvacátých let minulého století. V knize se řeší vztahy, neshody, ale i smích či láska. Mě na knize nejvíce láká asi rozporuplný názor na ni. Buď jsou z ní lidé nadšení a nebo se jim prostě nelíbila a já bych ráda zjistila, jak bude vyhovovat mně. A protože ji mají u nás v knihovně, nemusím si ji kupovat, hurá! Navíc jde zařadit i do letošní čtenářské výzvy pod téma Kniha, která získala Man-bookerovu cenu.    Druhou knížkou, která mě hodně láká Milovaná , jejímž autorem je Tony Morrisonová. Dle anotace je dílo inspirováno zprávou z novin z roku 185
Další informace

Dopisy na konec světa

Obrázek
 Dopisy na konec světa od autorky Ava Dellaira. Tahle kniha mě zaujala hlavně názvem, protože jedním z mých koníčků je dopisování klasických dopisů a já byla přirozeně zvědavá, jakou roli v tomto příběhu dopisy hrají. A musím říct, že roli tam hrají obrovskou. Celá kniha je totiž psána formou dopisů slavným osobám, které už zemřely, a mně se tohle zpracování knihy opravdu líbilo.  Podle mého názoru měla kniha pomalý rozjezd, ale na druhou stranu chápu, že Laurel (hlavní hrdince) asi trvalo, než se jí povedlo se v dopisech svěřit a otevřít. Původně to totiž dostala jako domácí úkol, který nakonec protáhla a psala ho celý rok. Moc se mi ale líbilo, jak se Laurel zvládala postupně sama před sebou otevřít.  Občas jsem měla problém s některými dopisy. Do některých jsem se začetla a nemohla jsem přestat, do jiných se mi ale začíst prostě nepovedlo a musela jsem se přemáhat, abych ho přečetla. Taky mi občas vadilo, jakým způsobem se Laurel začala chovat, když se před ní objevil něja
Další informace

Zase po roce (možná i po delší době)

Obrázek
    Tak jsem tu zase po dost dlouhé době. Nevím proč, ale k blogování mě to nějak táhne, často přestanu, ale nakonec mi to začne chybět a vrátím se. Možná to je tím, že jsem s mým blogem vyrůstala, měla jsem jej opravdu vymazlený... no a pak se rozhodli zrušit blog.cz a já o něj přišla.     Život se mi popravdě otočil 180°, nebudu lhát. Začala jsem od srpna v nové práci, učím na jedné malotřídní škole. Do toho jsem stále studentem, protože se mi nedaří zdolat moje poslední státnice. Vždycky jsem si přála být dospělákem a až jsem se jím stala, zjistila jsem, že to fakt není tak, jak jsem si jako dítě představovala. Fakt nestíhám jezdit každý víkend někam, nechodím spát pozdě (popravdě, chodím spát dřív, než když jsem byla dítě)... Ale nechci, aby to vyznělo tak, že bych se ráda vrátila do dětských let. To rozhodně ne. Jsem ráda, že mám za sebou tu dobu, kdy jsem byla tak nějak ztracená.    Asi bych si to tu chtěla pojmout jako takový můj online deník, místo, kde si utřídím své myšlenky
Další informace