Islandská setkání

 Islandská setkání je první cestopis, co jsem kdy přečetla. Napsal ji Jiří Havel. Protože se chci s přítelem příští rok na Island podívat a tak jsem si chtěla přečíst něco o té zemi. Navíc se taky hodí do Čtenářské výzvy, téma číslo 4 - Cestopis.

 Kniha vyšla v roce 1989, takže se určitě spousta věcí na Islandu změnila, ale to mi u čtení vůbec nevadilo. Moc se mi líbilo, že kniha popisovala jak příhody autora (kolikrát se mi ani nechtělo věřit, co všechno se může turistovi na Islandu stát), tak informace například o historii nebo o průmyslu (pro mě byla hrozně zajímavá informace například to, že na Islandu mají skleníky vytápěné přírodně horkou vodou). Další věcí, která se mi v knize moc líbila, byly fotky. Samozřejmě, v dnešních měřítkách jsou málo kvalitní, ale mně přišly moc fajn.

 Bohužel byla jedna věc, která mě na knize trošku otravovala, a to byly překlepy. Nechci říct, že bylo na každé straně překlep, ale podle mého názoru jich tam bylo dost. Opět chápu, že tehdy nebyly takové technologie, jaké jsou dnes, takže mít tak dlouhý text bez chyb je skoro zázrak, ale mě to prostě u čtení celkem rušilo.

 Celkově se mi knížka ale líbila. Bylo fajn, představovat si, co asi autor viděl a jak zrovna dané okamžiky prožíval, docela jsem si u ní odpočinula a proto jí dávám 7 bodů z 10.

Helmii